Snapeovo odpoledne - Severus po druhé

Severus (po druhé)

Luciusi.

V duchu si pohrávám s tvým jménem stejně jako ty s mým tělem. Nikdy se to nedozvíš, ale vždycky jsem měl pro tebe větší slabost, než by se mi zdálo únosné.

Luciusi.

Ne že bych snad byl do tebe někdy zamilovaný. Tedy, kdysi, v jiném životě...... snad. Ovšem i dnes ve mně tvé zkušené doteky dokáží vyvolat tolik vášně, jako nic jiného.

Luciusi.

Usadíš mě do křesla, poklekneš a začneš mě přes látku kalhot smyslně hladit. Vychutnávám si to. Vnímám tvé dráždivé doteky s takovou intenzitou, že vůbec neregistruji, kdy se moje erekce dostala ven z těsného sevření šatů. Uvědomuji si až jemné sevření tvých horkých úst a hladivý dotek tvého jazyka.

Luciusi!

Luciusi…

Mučivě pomalu mě přivádíš k vrcholu, ale ve chvíli, kdy mě na jazyku pálí tvoje jméno, přestáváš.

Už si zase hraješ?

Pomalu mi svlékáš hábit i košili. Tvoje ruce, stále ještě zahalené v kozince, se mi rozběhnou po hrudi. Ten vjem je fantastický. Kdybych nelapal po dechu z tvých předchozích aktivit, tohle by mě k tomu bezpochyby donutilo. Připojíš k rukám i ústa. Pár vteřin a jsme spojeni ve vášnivém polibku. Zkoumáš jazykem moje ústa, oždibuješ mi rty.

Luciusi!

Snadno mě zbavíš zbývajících kousků oblečení a hladíš mě teď již po celém těle. Již nejsem schopen ti jakkoliv vzdorovat. Sedím tu před tebou nahý a ty sis ještě ani neodložil rukavice. Jejich dotek na nahé kůži mi vyhnal z hlavy i ten poslední náznak myšlenky. Stále se stupňující vzrušení bez kýženého uvolnění…
Pomalu mě přivádíš k šílenství, Luciusi.
Opět ucítím tvůj jazyk tančící na mém penisu.

Luciusi…

Luciusi!

"Luciusi!!"

Udělal jsi to znova! Zase jsi se stáhl a nedovolil mi vyvrcholit. Mám opravdu chuť tě zabít! Možná na to jednou i dojde. Ale teď ještě ne. Teď udělám něco jiného. Vymrštím se z křesla. Všimnu si plamínků, které se ti zableskly v očích. Na tváři ti zahrál lehký úsměv. Tak o tohle ti tedy šlo ty bastarde! Vydráždit mě až téměř k nepříčetnosti a pak si to užít.

Chtěl jsi to, máš to mít. Jen nevím, jestli se ti to bude líbit.

Srazím tě do křesla. Shrnu plášť na stranu, servu kalhoty a jediným surovým pohybem do tebe proniknu.

"Takhle jsi to chtěl, Luciusi?"

Vím, že tě to zatraceně bolelo. Poznám to z náhlé ztuhlosti tvého těla, ale po tom, jak jsi mě vydráždil, mě takováhle maličkost rozhodně nezastaví. Na to, aby ses mi přizpůsobil, dostaneš tak maximálně dva údery srdce a já začnu nekompromisně přirážet.

Překvapíš mě. Dva pohyby ve tvém těle a začneš mi vycházet vstříc. Netušil jsem, že v sobě skrýváš takovéhle masochistické sklony.
Zajímavé.
Už jen z toho vědomí, že ten aristokratický snob Lucius Malfoy si tak užívá moji nadvládu, vrcholím. A zdá se, že ty si na tom stejně.

Vyklouznu z tvého těla, neverbálním kouzlem uklidím nepořádek a jdu se obléct. Když se vrátím, sedíš klidně v křesle a popíjíš moji whisky. Také si naliji.

Napadá mě, kdo nad kým má vlastně navrch. Zmanipuloval jsi mě a to není nic snadného, ale v oblasti sexu jsi byl vždy velmistr, to se ti musí nechat.

"Takže, co jsi to se mnou potřeboval vyřešit, Luciusi?"

"Není to nic až tak důležitého. Myslím, že teď raději půjdu. Zastavím se tu příští týden a probereme to. Zatím na shledanou, Severusi."

Rázně dopiješ skleničku a opatrným krokem zamíříš ke dveřím. Než je za sebou zavřeš, ještě mi pohléneš do očí a mně je jasné, že se zase k žádnému projednávání nedostaneme.

"Na shledanou příští týden Luciusi."

2. Kapitola || 4. Kapitola

Lucius po druhéSeverus po druhéLucius poprvéSeverus poprvé